Na počátku roku 2013 nabyla na účinnosti novela zákona o spotřebitelských úvěrech. Poskytovatelé úvěrů již budou muset u každého klienta zjišťovat jeho schopnost splácet. Současně je absolutně vyloučeno používání předražených telefonních linek a v souvislosti se spotřebitelskými úvěry je zakázáno jakkoliv využívat směnky či šeky. Otázkou ale zůstává, zda všecha tato ( a i další ) opatření skutečně zabrání lichvářským společnostem v aplikování velmi důmyslných praktik, jak dlužníka obrat o peníze.
Novela zákona se snaží reagovat na poznatky z praxe a nelze ji upřít, že se opravdu zabývá některými neférovými praktikami, které zakazuje nebo upravuje ve prospěch spotřebitele. Cílem změn je posílit postavení klienta a co nejvíce navýšit procenta odpovědého úvěrování na českém trhu.
Nejprve se podívejme na nejdůležitější změny, které novela přinesla.
Odpovědnost v poskytnutí úvěru
Finanční společnost bude moci poskytnout půjčku pouze v tom případě, pokud bude po bedlivém posouzení úvěruschopnosti žadatele zřejmé, že je tu předpoklad řádného splácení spotřebitelského úvěru. Ono „proklepnutí“ spotřebitele musí poskytovatel úvěru provést na profesionální úrovni, čímž se předpokládá, že každá finanční společnost dobře ví, na které oblasti se má u svých klientů zaměřit. Právě zdůrazněný požadavek na „odbornou péči o klienta“ je zde tou zásadní novinkou, kterou novela přináší. Stávající zákon před uvedením novely v platnost již obsahoval povinnost prověřit úveruschopnost jednotlivých žadatelů a provést to profesionálně, ovšem nyní je jasné, že finanční společnost si musí počínat a jednat jako odborník v příslušné oblasti a musí vědět, co vše je třeba zohlednit při posuzování svých klientů. Pokud tak nečiní, porušuje zákon.
Bohužel, původní zákon a ani novela nekonkretizuje, které všechny parametry má věřitel prozkoumat.
Oblast směnek a šeků
Směnku ani šek již nebude možné použít ke splacení nebo k zajištění splacení spotřebitelského úvěru. Když finanční společnost nebo zprostředkovatel poruší tuto povinnost, tak budou společně odpovídat klientovi za způsobenou škodu. Právě touto úpravou by mělo dojít k zabránění již existujícím neférovým praktikám spočívajících ve vyplňování bianco směnek, které proběhlo v rozporu s tím, co si strany mezi sebou vyjednaly. Taktéž by mělo zmizet vymáhání pohledávky ze zajišťovací směnky i přesto, že samotná pohledávka ze spotřebitelského úvěru byla řádně zaplacena.
Zajišťování úvěrů – zástavy
Spotřebitelské úvěry nesmí být zajištěny zástavou, jejíž hodnota je ve zjevném nepoměru k výši pújčené částky. Mělo by se tak zamezit mnohdy otřesným praktikám úvěrových predátorů, kterým jde především o získání prostředků od dlužníka formou neúměrně vysokého zajištění, což prezentovaly zástavní práva k nemovitostem nebo obrovské smluvní pokuty. Jinými slovy řečeno, finanční společnosti by měly být nuceny získávat peněžní prostředky řádným splácením celého spotřebitelského úvěru.
Drahé telefonní linky
Jakmile bude finanční společnost nabízet, sjednávat či zprostředkovávat spotřebitelský úvěr prostřednictvím hlasové telefonní komunikace, textové či jiné multimediální zprávy, tak nesmí používat telefonní číslo s předem vyjádřenou ( a dosti vysokou ) cenou. Při jakékoliv komunikaci se zákazníky a klienty je tak zakázáno využívat linky začínající trojčíslím 900, 906 atd.
Zprostředkování úvěru
Zprostředkování spotřebitelského úvěru také doznalo některých změn. Smlouva o zprostředkování musí být uzavřena písemně a nesmí být ochuzena o informaci o právu spotřebitele na odstoupení od této smlouvy.
Klient či spotřebitel má právo od smlouvy o zprostředkování odstoupit bez udání důvodů ve lhůtě do 14 dnů od jejího uzavření. Nesmí být ovšem v oněch čtrnácti dnech uzavřena klasická smlouva o spotřebitelském úvěru na základě smlouvy o zprostředkování. Jinak ale odstoupením od smlouvy o zprostředkování se automaticky ruší vše v ní od počátku ujednané včetně dalších smluv o doplňkových službách. Zde se může jednat například o pojištění, které
mohou někteří zprostředkovatelé vyžadovat. Plně odstoupit od smlouvy o zprostředkování spotřebitelského úvěru může klient bez ohledu na to, kde byla smlouva ujednána – doma, v prostorách zprostředkovatele atd.
Jestliže odměnu zprostředkovateli bude platit spotřebitel, tak její výše musí být zanesena v ujednání o odměně, které v tom případě musí být součástí spotřebitelské smlouvy.
Ještě než zprostředkovatel bude nárokovat vůči spotřebiteli zaplacení odměny za zprostředkování, tak je povinen spotřebiteli předložit srozumitelný výsledek své zprostředkovatelské činnosti.
A poslední změna je snad nejdůležitější – sankce
Při porušení výše uvedených povinností může kontrolní a dohledový orgán ( Česká národní banka nebo Česká obchodní inspekce v závislosti na dozorovaném subjektu ) uložit pokutu až do výše 20 miliónů korun. Pokud budou současně porušena i práva spotřebitele, tak ten se může domáhat spravedlnosti u finančního arbitra.
Snaha posílit práva novelou zákona o spotřebitelském úvěru je více než chvályhodná, ale ruku na srdce, myslíte si, že se nenajdou skulinky nebo ještě promyšlenější způsoby, jak zákon obejít? Proto nepodceňujme novodobé lichváře a buďme dále obezřetní, protože jakmile jde o peníze, tak vynalézavost lidská ( a nebojme se říci dokonce česká ) nezná mezí!