06.08. 2012 • Společnosti jsou rozmanité. Dělíme je podle různých kritérií. Základním dělením je podle formy podnikání. Nejrozšířenější formu představuje akciová společnost.
Obecně o akciové společnosti
Akciová společnost (a.s.) je obchodní společnost mající kapitál rozdělený na stejné podíly - akcie. Je možné je kupovat a prodávat na kapitálovém trhu. Akcie mohou být na jméno či na majitele. Jejich majitelé jsou akcionáři. Ti neručí svým majetkem za závazky společnosti.
Od ledna 2014 jsou náležitosti akciové společnosti upravené zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích. Nahrazuje úpravu akciové společnosti v obchodním zákoníku.
Založení a vznik společnosti
Společnost se zakládá prostřednictvím zakladatelské listiny či zakladatelské smlouvy. Druhá uvedená možnost se používá, pokud společnost zakládá více fyzických či právnických osob. Minimální výše základního kapitálu je u akciové společnosti 2 miliony Kč. Pokud se zakládá s veřejnou nabídkou akcií, pak je minimální kapitál stanovený na 20 milionů Kč.
Ať už jde o zakladatelskou listinu či smlouvu, musí obsahovat obchodní jméno, sídlo, předmět podnikání, základní jmění, počet akcií a jejich hodnotu, upisované vklady zakladatelů, ocenění nepeněžního vkladu odborným odhadem (pokud je nějaký nepeněžní vklad), údaj o omezení převoditelnosti akcií na jméno, údaj o vkladu na splácení emisního kurzu, způsob splacení vkladu a další údaje o něm, určení správce vkladu, návrh stanov.
Pro založení společnosti je nutné přijmout stanovy, což je veřejná listina. Je třeba rozlišovat termín založení a vznik společnosti. Vzniká v den, kdy je zapsána do obchodního rejstříku.
Dva způsoby založení akciové společnosti
Akciovou společnost lze založit dvěma způsoby:
- bez upisování akcií: Počet akcií a jejich jmenovitá hodnota a upisované vklady zakladatelů jsou ve výši základního jmění a jsou uvedené v zakladatelské smlouvě či listině.
- s výzvou k upisování akcií: Základní smlouva či listina obsahuje ještě navíc místo a dobu upisování akcií. Dále obsahuje dobu a způsob splácení upsaných akcií a jejich výši. Upisovatel musí splatit minimálně 10% jmenovité hodnoty upisovaných akcií hned. Do zahájení valné hromady to musí být 30 %. Po skončení upisování akcií se do 60 dnů svolává valná hromada.
Orgány akciové společnosti
Orgány akciové společnosti se liší podle toho, zda jde o dualistický či monistický systém.
U dualistického systému jimi jsou:
- valná hromada: Jde o nejvyšší orgán akciové společnosti. Patří do něj všichni akcionáři. Valná hromada rozhoduje o založení společnosti, o jejích stanovách a orgánech. Mezi další její úkol patří schvalování a rozdělení zisku a účetní uzávěrka. Hlasy jsou mezi akcionáři rozdělené podle počtu akcií, které vlastní.
- představenstvo: Jedná se o statutární orgán. Řídí společnost a jedná jejím jménem. Jejím úkolem je zabezpečit obchodní vedení. Má tři členy, kteří jsou voleni na pět let.
- dozorčí rada: Představuje kontrolní orgán. Kontroluje hospodaření společnosti, účetnictví a všechny související doklady. Dozorčí rada musí mít alespoň tři členy. Další podmínkou je, že jejich počet musí být dělitelný třemi. Jsou voleni valnou hromadou na dobu pěti let (maximálně).
U monistického systému jsou orgány akciové společnosti:
- valná hromada: Funguje na stejném principu jako u dualistického systému.
- správní rada: Představuje kontrolně-řídící orgán. Má zpravidla tři členy.
- statutární ředitel: Jde o statutární orgán jmenovaný správní radou.
Zrušení a zánik akciové společnosti
K zrušení akciové společnosti může dojít dobrovolně i nedobrovolně. V druhém případě dochází ke zrušení na základě nařízení soudu z důvodu zrušení oprávnění k podnikatelské činnosti, pokud nebyly zvoleny orgány společnosti či pokud se dva roky po sobě nekonala valná hromada.
Dobrovolně dochází ke zrušení akciové společnosti, pokud uplynula doba, po kterou byla společnost založena, pokud dosáhla již svého účelu či došlo-li k rozhodnutí valnou hromadou.
Zrušení akciové společnosti může proběhnout dvěma způsoby:
- s likvidací: O zrušení společnosti rozhoduje valná hromada, a aby ke zrušení s likvidací skutečně mohlo dojít, musí být rozhodnuto dvěma třetinami hlasů. Z valné hromady je také nutné pořídit notářský zápis. Provádí se jmenovaným likvidátorem. Z likvidačního zůstatku se nejdříve vyplácejí nároky věřitelům a zbylá část je poté rozdělená akcionářům dle zákona.
- bez likvidace: Společnost se ruší z důvodu fúze (sloučení dvou či více firem), převodem jmění na akcionáře či jeho rozdělením. O konkrétních krocích rozhoduje valná hromada.
Rozlišujeme termíny zrušení a zánik společnosti. Akciová společnost zaniká dnem, kdy je vymazaná z obchodního rejstříku.
