Co jsou to peníze, ví každý velmi dobře. Jenže ve znalostech o struktuře finančního trhu už někteří trochu pokulhávají. Následující článek vám pomůže si udělat jasno ve struktuře finančního trhu a už jednou provždy vědět, jaký je například rozdíl mezi devízami a valutami.
Finanční trh lze jednoduše rozdělit do čtyř velkých skupin, které se pak ještě dále dělí.
Skupinou, se kterou se „normální smrtelník“ nejméně běžně setkává, je trh s drahými kovy. Nejčastěji se obchoduje se zlatem a stříbrem, ale bývají do trhů drahých kovů zahrnovány také trhy platiny a paladia.
Další skupinou je trh s cizími měnami, přičemž ten se dělí na trh devizový, kde je obchodováno bezhotovostními formami (např. šeky, směnky) a pak trhy valutové zaměřující se na hotovostní formy. Když se tedy budete dívat před dovolenou do zahraničí na burzovní lístek bank zajímají vás právě hodnoty valutové.
Ti, kteří se rozhodli zkusit si vylepšit svoje finanční možnosti investováním pomocí akcií nebo dluhopisů, tak se jistě alespoň trochu orientují v další skupině finančního trhu a tím je kapitálový trh. Ten je trhem pro obchodování těch investičních instrumentů, které mají povahu dlouhodobých finančních investic. Při detailnějším popisu kapitálový trh rozdělíme na trh dlouhodobých úvěrů (jejich poskytovateli bývají nejčastěji obchodní banky a klasickým případem je, když si vezmu úvěr na dlouhou dobu na nějakou hodně finančně náročnou akci a bance ručím svým majetkem, zpravidla nemovitostí) a na trh dlouhodobých cenných papírů. Těmi nejznámějšími druhy cenných papírů jsou akcie a dluhopisy (obligace). Cenné papíry mají na rozdíl od dlouhodobých úvěrů výhodu, že jsou převoditelné respektive obchodovatelné. Investor je tedy nemusí držet po celou dobu jejich životnosti a může je kdykoliv prodat.
Nejznámější skupinou finančního trhu je peněžní trh. Jeho základní charakteristikou na rozdíl od kapitálového trhu je krátkodobost (zpravidla do jednoho roku) na něm uzavíraných obchodů. Jednoduše lze říci, že funkcí peněžního trhu je financování provozního hospodaření podniků a poskytování krátkodobých úvěrů a půjček firmám a domácnostem. Z toho již vyplývá, že také peněžní trh se dělí na dvě podskupiny a to na trh krátkodobých úvěrů a na trh krátkodobých cenných papírů. Obchodování na peněžním trhu se obecně vyznačuje menším rizikem ale nižším výnosem. Jinak řečeno, když si člověk vloží peníze na svůj obyčejný účet, o své peníze na téměř sto procent nepřijde, ale protože si peníze může kdykoliv vybrat, pro banku to není dlouhodobý zdroj, takže jsou peníze velmi málo úročeny. Krátkodobé cenné papíry mají proti cenným papírům dlouhodobým tu výhodu, že méně podléhají cenovým fluktuacím, takže z tohoto hlediska představují bezpečnější investici.