23.11. 2013 • Ceny za pohonné hmoty jsou poměrně vysoké a často také jejich cena stoupá. Což se samozřejmě odráží i na ceně jízdného, nebo vůbec celé dopravy. Za dopravu průměrně utrácíme měsíčně dokonce i více peněz, než za jídlo a někteří i více, než za bydlení. Doprava je drahá záležitost, i když využíváte slevových karet a dalších výhod. Dá se však ušetřit, stačí vědět, jak na to.
Čím jezdíme
Prvně je nutno zvážit, čím jezdit. Žijete-li ve městě, máte možnost jezdit do práce městskou hromadnou dopravou, nebo autem. Ne vždy a za všech okolností je první možnost ta levnější. Záleží kde, nebo spíše ve které městské části bydlíme a kam se dopravujeme. Jezdit do centra velkoměsta autem není zrovna dobrý nápad, zvláště v tom případě, nemáte rezervované parkovací místo. Může se tak stát, že budete jezdit i hodinu a ve všech těch jedno-směrkách a provozních omezení, stejně žádné místo k zaparkování nenajdete. Poté parkujete několik kilometrů od svého pracoviště, takže po svých se projdete tolik, že by pro vás byla ještě zajímavá jízda městskou hromadnou dopravou a to třeba i dvě zastávky.
Parkoviště firmy
Něco jiného je, pokud máte od firmy rezervovaná místa, nebo rovnou celé parkoviště. V tom případě také záleží na tom, kolik vozů ve vaší firmě je na počet parkovacích míst. Deset parkovacích míst pro třicet vozidel není zrovna ideální varianta. Můžete si přivstat a jezdit dříve, ale i tak nemusíte mít vždy místo volné.
Předplacené jízdné
V takových případech je vhodnější zvolit variantu dopravy pomocí veřejné hromadné dopravy. Jenže tady, abyste ušetřili, je nutné si vyřídit jízdenku na minimálně měsíc. Dopravní podniky často nabízí velmi zvýhodněné cestovné právě v tom případě, když si dotyčný pořídí předplacenou jízdenku na nějaký delší čas. Zvýhodněné je oproti jednorázovým jízdenkám, ale jinak i tak je poměrně drahé. Vyplatí se například těm, kteří jezdí do míst, kde se bez štěstí nedá zaparkovat a vůbec těm, jež se často pohybují po městě.
Firemní vůz
Něco jiného je, pakliže máte ve své správě samotný firemní vůz. Firmy je pořizují svým zaměstnancům proto, aby byli více flexibilní, dokázali se přemisťovat z jednoho pracoviště na druhé apod. Rozhodně to nedělají čistě jen pro komfort svého zaměstnance. Firemní vozy mají obvykle obchodní zástupci, nebo jiní pracovníci, jež musí působit na více místech. Jestliže patříte k těmto lidem, pak si můžete, nebo spíš musíte dovolit jet do práce autem. Od toho také vůz máte. Výhodou je, že neplatíte za něj žádné povinné ručení (na to ostatně vyděláte svému zaměstnavateli) a tak obecně se nemusíte starat o správu vozu (podle toho jak a kde). Musíte předkládat výčet vašich jízd, takže to, že budete jezdit jako neomalení na firemní peníze, si nechte jen zdát.
I soukromým účelům
Jestliže firma nabízí svých zaměstnancům firemní vozy i k soukromým účelům, pak hlavně proto, že auto bude polepené reklamou a navíc si zaměstnanci palivo platí sami. Zkrátka – projeďte, kolik chcete, stejně si to zaplatíte a navíc nám děláte reklamu. Takže také není k čemu gratulovat. Prostě nesmíte očekávat, že váš zaměstnavatel bude dělat něco jen čistě pro vaše blaho – o tom si nechte jen tak zdát.
Na okraj
Ale zpět k vlastním vozům. Pokud pracujete na okraji velkoměsta a stejně tak bydlíte v běžné městské části, většinou je pro vás pohodlnější jízda vlastním vozem. Ušetří vám zejména čas a s parkováním nemusíte mít problém. Ideální ještě je, pokud máte kolegyni, či kolegu, jež bydlí „po cestě“, nebo v blízkosti vašeho bydliště a máte stejnou pracovní dobu. V tom případě máte vůbec vyhráno – na palivo se složíte a cesta vám bude trvat poměrně krátkou dobu.
Nepravidelné a méně časné cestování
To je takové to pravidelné cestování po městě, nebo i denní doprava do práce. Jiné je, jestliže jedete na výjimečnou cestu, například na dovolenou, anebo jezdíte za prací přes celou republiku a vracíte se jednou za týden, nebo i čtrnáct dní. V tom případě lze využít jiných služeb, které se v tomto případě nabízí.
Spolujízda
V posledních letech velice oblíbenou formou cestování je tak zvaná spolujízda. Nabízí jí již několik portálů a její účinnost spočívá v tom, že buďto jedete vy vozem a nabízíte spolujízdu, kdy určujete výchozí bod, tedy město, ze kterého jedete a také cíl, místo, kam míříte. Uvedete čas a částku, kterou za jednoho spolucestovatele požadujete. Nebo pokud hledáte někoho, kdo právě jede vozem ve směru, který požadujete, buď si najděte daný portál, a konkrétní cestu, anebo si požadavek přímo zadáte.
Čím dále více lidí tento druh cestování využívá a je výhodný jak pro řidiče, tak spolucestující. Jízda je pohodlnější, rychlejší a stojí je buď stejnou, nebo většinou i nižší cenu, než jakou by dali v případě jízdy hromadnými prostředky. Určitě se vyplatí i v případě, pokud dojíždíte pravidelně do práce ze své obce. I tam mohou být lidí, kteří jezdí do stejného místa za prací a určitě raději uvítají pohodlnější jízdu přímo, bez přesedání, a také rychlejší dopravu.
Stop
Autostop je vážně jen pro otrlé. Vznikl kdysi, za bývalého režimu (anebo spíše o sobě dal veřejně vědět), když se vojáci, s „opušťákem“ vraceli domů přes celou republiku. Často se tak dělo v noci, a tehdy nebyla dopravní síť tak hustá, takže zkoušeli projíždějící vozy, zda je nevezmou. Lidé jim většinou ochotně zastavovali, neboť věděli, jak to může být nepříjemné. Jenže postupem času se autostopu začalo využívat. Zejména studenti, nebo přílišní šetřílci a lidé, kteří nikam zrovna nepospíchají, si a autostopu našli jistý druh zábavy, nebo spíš nejlevnější způsob dopravy. U silnic lze vídat osoby s cedulkou, kam by rádi svezli, ale málo kdy se stane, že jde o lidi, kteří nemají jinou možnost, než se tímto způsobem svézt. Jednoduše chtějí za jízdu ušetřit.
Nebezpečný je autostop jak pro stopaře, tak pro řidiče – nikdy nevíte, kdo to je, může vás okrást, zneužít, zabít apod. bohužel i takové případy se dějí. Ať z jedné, tak z druhé strany. Proto stopařům zastavují snad jen ti řidiči, kteří na své dlouhé trase chtějí nějaké zpestření, popovídat si s někým. Bohužel může se jednat o nějaké recidivisty, jež zastavují právě proto, aby požadovali od stopaře – obvykle stopařky jisté služby.
Pokud nemáte obavy, kdo vám zastaví a jste ochotni cestovat i celý den (když je to tedy zadarmo), pak se držte jistým pravidel. Nestopujte sami, zvláště u žen, by toto pravidlo mělo být jasné. Ideálně mějte u sebe pepřový sprej, popřípadě postačí i běžný, jiný sprej, jako deodorant, repelent, či lak na vlasy.
Jsou lidé, kteří se rádi chlubí tím, že procestovali půlku světa pouze autostopem. Jestli mezi takové chcete patřit, prosím, ale pamatujte, že si někdy musíte u silnice vystát pěkný důlek, než vás někdo vezme. A budete stát třeba i v dešti, zimě, silném větru a mrazu, nebo naopak na rozpáleném letním slunci.
Akce
Nad dlouhé trasy – například přes celou republiku, nebo do zemí Evropy, využívejte akcí slevových portálů. Významná evropská města, kam lidé často cestují, jsou také často v nabídce samotných cestovních, dopravních kanceláří, nebo leteckých společností. Jestliže hodláte navštívit svého známého, rodinu, anebo si zkrátka udělat výlet do zajímavé destinace, ale nejste vázáni na žádný konkrétní termín, pak nejlepší, co pro vás je možné, sledovat nabídku společností. Ať hodláte využít leteckou dopravu, nebo autobusovou (vlaky prakticky nedávají akční slevy), vždy nějakou slibnou nabídku můžete objevit. Výhodné jsou také last minute, tedy letenky, jízdenky koupené na poslední chvíli. Dost ušetřit můžete i na slevových portálech.
