27.12. 2013 • Není k tomu potřeba žádné speciální pravidlo, ale úplně to základní. Vždy se pamatujte, že tak, jako zacházíte s penězi vy, tak bude s nimi zacházet i vaše dítě. A nejen s penězi. Úplně s celým životem. To, co dítě od raného věku vidí, vnímá a bere jako samozřejmé, tudíž se i tak chová.
Kolikrát rodiče chtějí, aby dítě chodilo na klavír a přitom ani jeden z nich ne žádný hudební nástroj nehraje. Dítě tomu nerozumí, a pokud samo netouží po výuce hry na klavír, je zbytečné jej do toho nutit. Rodiče to bude stát nemalé peníze a jejich potomek přitom hru bude odbývat, nechodit na ni a necvičit. A to je potom velice špatné.
Bankovky po kapsách
Takže i při výchově, jak zacházet se penězi, dejte dítěti správný příklad. Někteří, zejména muži, nosí mince, ale i bankovky různě po kapsách. Pak není divu, že i dítě, pakliže dostane peníze, je všude možně válí, pohazuje, až je může ztratit, nebo ho někdo okrade. A nejen to. V tomto případě nemůže mít dítě nikdy přehled o tom, kolik peněz má a co si může, nebo nemůže za ně dovolit pořídit.
Prasátko
Čím dříve se zacházením s penězi dítě naučí, tím dříve bude pořádné. Ano, pokud se zrovna narodí, není nutné zahájit přednášku o hodnotě peněz, ale spíš až bude větší a začne chodit do školky. Tam se možná už, při nějaké hře, setká s penězi. Také babičky, strýčkové a další rodinní příslušníci rádi dítě obdarovávají penězi na zmrzlinu, na kolotoč a tak podobně. U takto darovaných peněz se předpokládá, že se peníze brzy, většinou ihned utratí. Jenže nemusí, anebo ne úplně. Pro tyto případy je dobré dítěti pořídit spořící prasátko.
Povězte mu, jak s prasátkem zacházet, je vhodné i uvést vlastní příklad, jak jste si jako malí sami spořili a jakou ohromnou radost jste měli, když jste pak celé prasátko rozbili a měli jste tolik peněz, že jste si mohli pořídit parádní kolo. Vůbec k celkové výchově dítěte je nejlepší uvádět celé příklady, aby si dítě, mohl vše představit.
Děti jsou různé – jedny pod vidinou rychle nespořených peněz oželí i jízdu na oblíbeném kolotoči a obejdou se bez milovaných sladkostí. A to je další plus spořícího prasátka – dítě si dá určitý cíl a chce jej splnit, proto se vzdává malých radostí, aby splnilo velký. V tomto okamžiku si můžete gratulovat, protože se vám povedlo naučit dítě přemýšlet o hodnotě peněz a spořit si. Samo se rozhodlo, jak s penězi naloží a nerozhazuje je, nějak neurvale.
Hodnota peněz
Je také dobré naučit dítě jednotlivé bankovky poznávat, a aby pro něj učení bylo jednodušší a tudíž i hodnotu si dokázalo představit, je nejlepší mu uvádět jednotlivé příklady, co si za takový a takový peníz může koupit. Nezatěžujte malé děti přílišným učením, ale spíše to berte postupem času – jednou mu ukážete, jak si může naspořit peníze na pěkné kolo, za další čas mu pak představíte bankovky a jejich hodnotu.
Pro větší děti
Tedy ty, co již navštěvují základní školu, je dobrá nějaká desková hra s penězi. Například oblíbené dostihy, kde hráči dostanou základní peníze a s těmito penězi nakupují koně, které mohou zúročit a vybírat poplatky od návštěvníků. Díky takovým hrám dostane dítě dobrý základ k tomu, jak v praxi peníze běžně fungují.
Kapesné
Někteří rodiče dávají svým dětem měsíční, nebo spíše týdenní kapesné. Je to takový starý trik, který ale ne vždy funguje tak, jak má. Rodiče by správně měli dítěti vysvětlit a stanovit hranice, na co jsou tyto peníze určeny, jinak forma výchovy a hospodaření s penězi v tomto případě zcela zaniká. Kapesné se dává dětem proto, aby dokázali s penězi vycházet a ne proto, aby nakupovali hlouposti.
V určitý den a určitou dobu
Ideální je, říci dítěti, že dostane určitou částku každý týden, kterou bude mít na své potřeby a koníčky. Vy mu zajistíte bydlení, stravu, oblečení apod. Potomek může udělat buď to, že částku ihned utratí, anebo si udělá vlastní rozpočet, což je nejlepší ukázka toho, že dítě bylo o správě peněz poučeno. Pokud bude dostávat kapesné, mělo by mít i vlastní peněženku.
Kapesné dávejte vždy ve stejný čas a ve stejný den. Řekněte to dítěti, aby s tím počítalo. Bude se na ten okamžik těšit a více si vážit, než když mu budete peníze dávat jen ta, jak vás napadne. I vy musíte dodržovat řád, takže na vydávání peněz nezapomínejte, klidně si dejte do telefonu signalizující upomínku. Ne každé dítě si o peníze řekne, a pokud mu budete ukazovat obrázek o tom, jak funguje nespolehlivost, nemůžete čekat, že bude přesně chodit domů tak, jak mu řeknete apod., anebo si k vám vytvoří odstup.
Zprvu dítěti dávejte menší částky a poté zvyšujte. Například v první třídě padesát korun týden, od čtvrté třídy pak sto korun a tak podobně. Záleží na vás, jaký styl zvolíte.
Sourozenci a jejich vzájemné soupeření
Vhodné je i to, pokud máte více dětí. Ty se mezi sebou budou bavit o svých úsporách, plánech, co hodlají s penězi utratit a triumfovat se v tom, kdo má víc. Tím pádem se budou snažit peníze spíše šetřit, než je bezmezně rozhazovat za zbytečnosti. Začnou o tom, jak mít více peněz přemýšlet, možná zkusí nějakou brigádu, nebo jen jednoduchou pomoc někomu. Možná prodají svoji starou sbírku hokejových kartiček spolužákům, protože raději chtějí mít nové brusle a hokej sami hrát.
Chod domácnosti
Větší děti, obvykle až ty na druhém stupni, je rozumné seznámit s chodem domácnosti i rodinným rozpočtem. Mělo by vědět, kolik zhruba se měsíčně utratí jen za jídlo, ale i za další nutnosti, které je potřeba platit. Nevynechejte ani hypotéku, pojištění, vodu, plyn i elektřinu. Dítě musí vědět, že je nezbytné tyto platby platit a co se stane, když se nezaplatí. Nezatěžujte je zbytečnými formulacemi, které na něj mohou být příliš. Ani nemusíte uvádět slovo hypotéka. Bohatě postačí, když zmíníte celou částku i s inkasem a dalšími platbami společně, dohromady, jako nějaký poplatek za dům. Sice dnešní děti, díky vlivu internetu, televize, ale i dalších médií slovo hypotéka možná zná, ale není důvod, aby jej jakýmkoli způsobem používalo. Možná by chtělo vysvětlení, co to ta hypotéka vlastně je anebo by celou dobu o tom přemýšlelo. Na soustředění ohledně rodinných financí by mu nezbyla kapacita, takže celý, ač pěkný, a dlouhý výklad by propadl vniveč.
Hra na rozpočet
Bylo několikrát prokázání, že nejlépe se dítě učí hrou. Ta nemusí bezpodmínečně spočívat v tom, že dítě bude neposedné, ale třeba namalovat mu na papír, co vše je nutno platit a kolik to stojí peněz. Neustále se ho ptejte, abyste měli jistotu, že vnímá a rozumí. Pokud se dítě dožaduje zvýšení kapesného, není nic jednoduššího, než mu dát peníze (z deskové hry, nebo je vyrobit s papíru), spolu s potřebami domácnostmi a že vše musí zaplatit a přitom vy budete hrát jeho dítě, kterému přijde malé kapesné nespravedlivé. Pobavíte se a dítě snáze situaci pochopí.
Ať si o penězích dítě rozhoduje samo
Nestarejte se o to, za co dítě peníze utrácí. Jsou děti introverti a extroverti. První jmenovaný je spíše tichý, a moc se neprojevuje. Když od něj, jako rodič budete vyzvídat, za co peníze utrácí, nebude vám možná chtít říct. Neptejte se, možná vám šetří na dárek, takže ho tato zpověď jedině zklame. Udělejte mu radost, že ho necháte o těchto věcech si rozhodovat samo. Není dobré učit dítě zasloužit si peníze prací doma. Domácí práce a úklid kolem sebe by mělo dítě udělat samo, ne jen tehdy, když za to dostane peníze.
