V současné době se stále častěji setkáváme s fenoménem, jakým je dozajista i osobní bankrot. Dnešní doba, kdy vysoce narůstá nezaměstnanost a každá rodina hledí na svoje finance, se do výšin šplhá i počet lidí, kteří nedokážou dostát svým splatným závazkům. Nemají šanci splatit různé půjčky a úvěry, které si dříve sjednali s bankovními, ale i nebankovními, finančními institucemi. Drtivá většina úvěrových smluv funguje takovým způsobem, že k běžnému smluvnímu úroku se v časech potíží se splácením přidává ještě další poplatek. Jedná se o tzv. sankční pokuty a úroky, které dlužníka poměrně jednoduše dostávají do dluhové pasti. A co je to vlastně taková dluhová past?
Dluhová past
Nejedná se o nic jiného, než ekonomicko-právní problém, který se ve většině případů prostě nedá rozumně vyřešit. Důvodem bývá ekonomický stav dlužníka, v němž nemůže ze svých příjmů splácet jistinu úvěru a při veškeré snaze mu zbývá jenom na splácení úroků řádných, popřípadě sankčních. Někdy může schopnost dlužníka platit vysoké úvěry přestat být vůbec reálná. To se může týkat třeba vysokých úroků u kreditních karet. To ovšem značí pouze začátek vleklých a velkých finančních problémů v budoucí době.
Jakmile se úvěr od banky řádně nesplácí, banka ho automaticky zesplatní a k nesplacené jistině připočítá veškeré dostupné smluvní pokuty a sankční úroky. Dále se stanoví doba, dokdy musí dlužník tento navýšený dluh zaplatit. Problém nastává ve chvíli, kdy dlužník například přijde o práci a z toho důvodu nemá peníze na splácení. Jako další krok banka předává jako věřitel dluh k externímu vymáhání, což můžeme označit za jakousi dodatečnou možnost na zaplacení už zesplatněného úvěru v individuálně domluvených splátkách.
Předžalobní upomínka a žaloba
Jestliže se externí vymáhání jeví jako neúspěšné, banka nasazuje k třetímu kroku, což je tzv. předžalobní upomínka. To je úplně poslední možnost, jakou věřitel dlužníkovi dává k zaplacení dluhu. Tímto momentem se dluh ještě navyšuje o náklady spojené s vymáháním v jednotkách až desítkách tisíc korun. Dalším krokem, který následuje, je žaloba. I tento krok navyšuje aktuální dluh, tentokrát o soudní výlohy a právní zastoupení. Advokáti si zde nechávají platit jak smluvní, tak i mimosmluvní odměny v řádech desítek, ale klidně i stovek, tisíc korun. Během celé doby řešení žaloby dlužníkovi nabíhají úroky z prodlení, jež se stanovují podle výše repo sazby, již určuje Česká národní banka + 7 procentních bodů.
Exekuční řízení
Následuje rozsudek ve prospěch věřitele a posléze přichází návrh na zahájení exekučního řízení. Exekuční řízení se rozhodně ani po novele exekutorského řádu nedá označit jako levná záležitost. Exekutoři si totiž ještě navyšují dlužnou částku o svoje odměny. Navíc odměny advokátů a exekutorů se ještě mohou navyšovat o daň z přidané hodnoty, která má hodnotu jedenadvaceti procent. To se stane v případě, že zmínění advokáti či exekutoři jsou plátci daně z přidané hodnoty.
Oddlužení ve formě osobního bankrotu
Dlužník se dostává do naprosto patové situace. Jestliže nemá žádný majetek, pak je asi jediným možným a levným řešením, jak se zbavit všech dluhů, osobní bankrot. Ten se právně opírá o Insolvenční zákon. O platební neschopnost se podle něho jedná v situaci, kdy má dlužník více věřitelů, má finanční závazky delší než 30 dnů po lhůtě splatnosti a nedokáže si tyto závazky plnit. Osobní bankrot se jinak též nazývá oddlužení a upřednostňuje sociální postavení dlužníka před jeho ekonomickými závazky a povinností dluh do poslední koruny zaplatit. Cílem není pouze umožnit dlužníkovi nový ekonomický začátek, ale taktéž dovoluje snížit náklady veřejných rozpočtů na sanaci těch, kdo se ocitli v sociální krizi.
Podmínky pro osobní bankrot
Dlužník vždy musí splnit podmínku, že všechny přihlášené podmínky do insolvenčního řízení splatí do třicetiprocentní výše původního dluhu a navíc náklady insolvenčního řízení v měsíčních splátkách do pěti roků od účinnosti usnesení o povolení oddlužení. Způsob oddlužení může probíhat zpeněžením majetkové podstaty dlužníka či formou prostého splátkového kalendáře. Právě tento druh je vhodný pro lidi, kteří nevlastní žádný majetek a nacházejí se v tíživé finanční situaci. Jednou z důležitých podmínek pro schválení oddlužení za přispění splátkového kalendáře je, aby člověk měl stálý příjem ze zaměstnaneckého poměru nebo z podnikatelské činnosti. Soud také posuzuje majetkové poměry dlužníka a hlavně jeho možnosti, jak by mohl dostát závazkům v režimu oddlužení. Po uplynutí pěti roků, kdy dlužník všechny povinnosti plní řádně a zavčasu, se řízení oddlužení ukončuje. Jestliže tedy dlužník splní všechny podmínky stanovené mu soudem, je oprávněný podat si u soudu návrh na osvobození od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení, a to v takovém rozsahu, v jakém dosud nebyly uspokojeny. V takovém případě se bude jednat o kompletně všechny pohledávky, tedy i o ty, které nebyly přihlášené. Dlužníkovi budou tím pádem vymazány všechny dlužné částky z minulosti až do okamžení schválení oddlužení. Jestliže ovšem příjmy dlužníka budou pro režim oddlužení nedostatečné, rozhodne soud o konkurzu na dlužníkův majetek.
Povinnosti věřitelů při insolvenčním řízení
Jeden podstatný procedurální úkon v souvislosti s insolvenčním řízením může nahrávat ve prospěch dlužníka. Jedná se o povinnost věřitelů v době stanovené soudem od začátku insolvenčního řízení až o uplynutí doby stanovené rozhodnutím o úpadku, kdy se musí podat přihláška splatných pohledávek do řízení. Doba pro přihlášení pohledávek nesmí být kratší než třicet dnů, ale rozhodně nemůže být delší než dva měsíce. Kdyby věřitel stanovenou dobu promeškal, přišel by o možné plnění ze strany dlužníka jak v režimu oddlužení, tak i v režimu následného konkurzu. Dá se odhadnout, že přibližně v jedné čtvrtině případů věřitelé přihlášky svých pohledávek jednoduše propásnou. To ovšem neplatí v případě, kdy dlužník poruší podmínky dané soudem v usnesení o oddlužení, nebo v případě, že by se později zjistilo, že dlužník jednal podvodným způsobem. Pak by se musely všechny pohledávky uhradit v rozsahu, v jakém dosud ještě nebyly uspokojeny. V tomto případě se bude jednat o veškeré pohledávky, tedy i o ty, které nebyly přihlášeny.
Pokaždé je vhodné svojí napjatou finanční situaci konzultovat s odborníky na insolvenci a teprve poté udělat všechny potřebné kroky. Suma za sepsání takové insolvenčního návrhu odborníkem, který se přímo v insolvenčním právu orientuje, se pohybují v rozmezí mezi pěti až deseti tisíci korun podle náročnosti případu.