Chystáte se na brigádu? Je možné, že v jejím rámci budete uzavírat dohodu o provedení práce. Víte, co to je, a co všechno musí obsahovat?
Co je dohoda o provedení práce
Dohoda o provedení práce je zvláštní forma pracovněprávního vztahu, který se uzavírá mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Nejde o klasický pracovní poměr. Většinou se uzavírá mezi zaměstnavatelem a brigádníkem.
Dohoda o provedení práce musí být písemná. V rámci ní nesmí brigádník pracovat pro jednoho zaměstnavatele více než 300 hodin ročně. Brigádník může uzavírat ročně dohody s libovolným počtem zaměstnavatelů.
Stejně jako u běžného pracovního poměru se i u dohody o provedení práce stanovuje minimální mzda, která je dána nařízením vlády. Maximální výše není dána.
Pokud si dotyčný na dohodu o provedení práce nevydělá měsíčně více než 10 000 Kč, nemusí z výdělku platit sociální a zdravotní pojištění. Povinnost odvádět pojištění nevzniká ani zaměstnavateli.
Pokud však budete v daném měsíci pracovat pouze na dohodu o provedení práce a neplatí za vás pojištění stát, budete si sami muset platit zdravotní pojištění.
Dohoda o provedení práce se od pracovní smlouvy liší tím, že se na ní nevztahuje úprava pro výkon práce v pracovním poměru (pouze zde platí úprava převedení na jinou práci) a i další podmínky jsou odlišné.
Náležitosti dohody o provedení práce
Dohoda o provedení práce musí mít určité náležitosti. Jinak je neplatná. Mezi tyto náležitosti patří: doba na, kterou se dohoda uzavírá, výše sjednané odměny a podmínky jejího poskytování. Dále jsou v ní strany, kterých se dohoda týká (zaměstnavatel a brigádník) a jejich základní osobní údaje. Součástí smlouvy je vymezení pracovního úkolu a případně předpokládaný rozsah práce.
Zákoník práce neupravuje způsob rozvázání dohody o provedení práce, zpravidla se však uzavírá na dobu určitou.
Dále dohoda o provedení práce obsahuje další náležitosti, na kterých se zaměstnanec s brigádníkem dohodnou.
Brigádník by si měl smlouvu vždy pečlivě přečíst, a pokud něčemu nerozumí, dotázat se zaměstnavatele či se zeptat někoho nestranného, kdo má více zkušeností.
Změny v dohodě o provedení práce od roku 2014
Dohoda o provedení práce zaznamenala od roku 2014 změny. V současné době má výhodnější pravidla danění.
Od ledna 2014 můžete také zahrnovat příjmy zdaněné srážkovou daní do daňového přiznání, což je nejvýhodnější pro lidi, kteří zadané období měli nízké příjmy či pracovali jen část roku. V těchto případech vám sraženou daň vrátí finanční úřad.
Další změnou v dohodě o provedení práci je, že pokud ji uzavře nezletilý, má právo rodič jeho dohodu s okamžitou platností zrušit, a to do jeho šestnácti let. Důvody může být, je-li to v zájmu vzdělání, zdraví či vývoje dítěte. Zákonní zástupci však ke svému kroku budou potřebovat souhlas soudu.
Tip pro vás: Vyhledávač práce
Jak se liší dohoda o provedení práce od dohody o provedení činnosti
Podobnou dohodou je také dohoda o provedení činnosti. I tu uzavírá zaměstnavatel s brigádníkem. A co je podstatou této dohody?
Dohoda o pracovní činnosti je rovněž upravená zákoníkem práce a musí být uzavřená písemně. Ve smlouvě se uvádí sjednaná práce, její rozsah a doba, na kterou se dohoda uzavírá. Může být uzavíraná na dobu určitou i neurčitou. Při výpovědi není nutné udávat důvod.
Tato dohoda se uzavírá na práci, jejíž rozsah je maximálně polovina stanovené týdenní pracovní doby.
Od ledna 2014 se finanční odměny z dohody o pracovní činnosti zdaňují stejně jako příjmy z pracovního poměru. Zaměstnavatel tedy odvádí 15 % zálohy daně z příjmů. Pokud brigádník podepíše prohlášení poplatníka k dani, sníží se mu záloha a je daňově zvýhodněn. Toto prohlášení však může dotyčný podepsat jen u jednoho zaměstnavatele.
Co je práce na černo
Některé brigády studenti dělají tzv. na černo, tedy bez smlouvy. Jde o nejrozsáhlejší projev šedé ekonomiky (celkově práce na černo). Pro zaměstnavatele je to výhodné v tom, že nemusí odvádět daně za brigádníka. Tomu je tak zato ochotný nabídnout více peněz. Spokojeni jsou oba.
Je však třeba upozornit na to, že je to nezákonné. Při odhalení práce na černo hrozí sankce zaměstnavateli i brigádníkovi. Nehledě na to, že když brigádník nebude mít smlouvu, nemá žádné právo domáhat se své finanční odměny, když mu zaměstnavatel odmítne zaplatit.