Po začátku nového tisíciletí zažilo stavební spoření dvakrát výrazné snížení státních podpor. Stavební spoření se dá označit za konzervativní produkt, který od počátku tisíciletí prožilo poměrně dynamický vývoj. V roce 2003 se schválilo, že v následujícím roce se sníží státní podpora ke stavebnímu spoření. Výsledkem nebylo nic jiného, než panika, protože lidé začali mít eminentní zájem na tom, aby stačili využít vyšších státních příspěvků a narychlo uzavírali smlouvy. Od té doby ovšem stavební spoření zažilo poměrně velký úpadek, protože staré smlouvy už se takřka neobnovují a nové se téměř nezakládají.
Další direkt utrpělo stavební spoření v roce 2010, kdy byla schválena novela zákona o stavebním spoření a maximální státní příspěvky klesly na dva tisíce korun. K opětovnému nárůstu počtu smluv tentokráte nedošlo, jelikož změna se dotýkala také už existujících smluv. Zároveň s tím byla též schválená mimořádná padesátiprocentní daň pro výplatu podpory stavebního spoření za rok 2010. Lidé si tedy moc dobře uvědomovali, že pokud by si založili stavební spoření, mohli by očekávat prudký pokles státních podpor v následujícím období. Toto ustanovení ovšem bylo zrušeno Ústavním soudem, který ale zároveň potvrdil, že je možné vztáhnout snížení státní podpory na již existující smlouvy. Snížení státních podpor vedlo k rapidním úsporám v rámci státního rozpočtu. I přes výše zmíněné změny nenastal nějaký totální odliv klientů stavebních spořitelen.
Počet nových smluv sice neustále klesá, nicméně na druhé straně roste objem vkladů. Stavebním spořitelnám klesá objem úvěrů, protože řada klientů stavebních spořitelen na úvěry vůbec nedosáhne, jelikož neprojde tzv. skóringem. V souvislosti se státní podporou myšlenky dokonce v jednu chvíli ulpěly na úplném zrušení státní podpory stavebního spoření. To by s nejvyšší pravděpodobností vedlo ke zlikvidování stavebního spoření jako takového, protože bez státních příspěvků by na dobrovolné bázi asi nefungovalo. Kdysi dávno tento systém sice fungoval, ale tyto doby už jsou dávno zapomenuty.
Budoucí vývoj stavebního spoření
Stavební spořitelny asi do budoucna nemohou očekávat příliš pozitivní roky. Letos pravděpodobně poklesnou vklady, protože jako důvod bude rušení nevýhodných smluv pro spořitelny. Z takových vkladů mají spořitelny spíše ztráty a musejí na ně doplácet další klienti spořitelny, kteří si kvůli tomu musí vzít dražší úvěry. Důvodem pro to je, že nevyšel dřívější risk management, který nedovedl dobře odhadnout vývoj nízkých úrokových sazeb.
V následující době by mělo dojít ke stabilizaci celého systému stavebního spoření. Nejprve se dá očekávat odliv klientů, nicméně postupem času se bude systém přibližovat k rovnovážnému stavu. Jestliže by snad mělo dojít k dalším změnám ve stavebním spoření, měl by existovat čas na dostatečné přizpůsobení se spořitelen. V nedávné minulosti také poměrně reálně hrozilo, že na trh stavebních spořitelen vstoupí též komerční banky. Spořitelnám na tom hlavně nevyhovovalo, že by komerční banky mohly mít naprosto odlišné podmínky od těch, jaké mají stavební spořitelny. Peníze u komerčních bank by totiž nemusely být účelově využívány.