25.12. 2013 • O tom, že existují nějaké registry dlužníků, jistě slyšel každý člověk. Ale to, že se tam mohou ocitnout i takoví lidé, kteří nic nedluží, to už se ví mnohem méně. Peněžní instituce totiž zaznamenávají veškeré žádosti o půjčení peněz ve svých databázích, což v důsledku v praxi znamená, že šance na poskytnutí úvěru se kvůli každé další žádosti o něco snižuje. Postup, když si chcete vzít půjčku, a obejdete několik bankovních institucí, abyste zjistili, jaké podmínky vám vůbec mohou nabídnout, přičemž jim dáte všechny svoje reálné údaje, vypadá jako naprosto logický. Nicméně každá bankovní instituce každou takovou žádost klienta o půjčku eviduje a odesílá údaje do registru.
Jakmile se tedy klient informuje v příliš bankách, a podá přitom žádost o úvěr, může se pro další banky stát podezřelým a nedůvěryhodným, z čehož vyplyne zamítnutí žádosti o půjčku. Z toho důvodu se těžko vůbec dají porovnávat jednotlivé nabídky bank, protože odesílání informací do registru okamžitě po dodání žádosti značně komplikuje situaci. Ještě ke všemu se dá očekávat, že údaje o vaší žádosti z registru dlužníků jen tak nezmizí. Z Bankovního registru, kde se uchovávají informace o bankovních úvěrových klientech, se informace mažou teprve po uplynutí jednoho roku, zatímco z Nebankovního registru, což je databáze informací o klientech nebankovních finančních institucí, se informace vymazávají po šesti měsících.
Bankovní instituce ani nepotřebuje souhlas k tomu, aby mohla údaje zapsat do registru, protože výměna informací o platební morálce, důvěryhodnosti klientů a jejich bonitě je bankám povolena ze zákona o bankách. Díky tomu si mohou informace vyměňovat klidně i bez klientova souhlasu. Ale to samé neplatí u Nebankovního registru, jelikož u něj je souhlas se zpracováním osobních údajů naprosto nezbytný, aby mohly být informace do registru odeslány. Oba registry si mezi sebou mohou vyměňovat informace. Věřitelské subjekty díky tomu mají o svých dlužnících celistvé informace v jednu chvíli, což jim kromě dalšího umožňuje svižnější vyřízení žádosti o půjčku. Pro vzájemnou výměnu dat mezi registry je potřebný opět souhlas, jenž bývá součástí žádosti o úvěr. Samozřejmostí jsou určitá bezpečnostní opatření, jež zajišťují, aby bankovní tajemství nemohlo být porušeno a informace nemohly být zneužity. Poskytovatelé mají v současnosti u nás k dispozici hned několik registrů či databází dlužníků.
Databáze dlužníků
K základním databázím dlužníků patří Nebankovní registr klientských informací a Bankovní registr klientských informací. Tyto registry provozují společnosti Czech Banking Credit Bureau a Czech Non-Banking Credit Bureau. V rámci Bankovního registru se sbírají data o všech fyzických osobách, jež mají s některou členskou bankou nebo stavební spořitelnou uzavřenou smlouvu o úvěru, případně o nějaký úvěr požádali, nebo ho v minulosti měli. Z údajů se dá zjistit, jaká je důvěryhodnost klienta, jeho bonita, jaké čerpá úvěry i jaká je jeho platební morálka.
Naproti tomu v Nebankovním registru se evidují údaje o fyzických i právnických osobách, které čerpají nebo čerpaly jiný než bankovní úvěr od úvěrových a leasingových společností. Oba registry jsou samozřejmě navzájem propojené, spolupracují společně a vyměňují si informace o klientech. Informace v registrech zůstávají po dobu čtyř let. Všechny informace, jež oba registry dávají dohromady, se aktualizují každý měsíc. Jestliže tedy budete v prodlení se splátkou i na konci měsíce, kdy se data v registrech aktualizují, objeví se o takové skutečnosti informace v registru. Pokud by se vám však podařilo zpožděnou splátku uhradit během měsíce, informace se o tom v registru neobjeví.
Při nesplácení se ovšem dostanete ještě i do dalšího registru dlužníků, který provozuje Sdružení na ochranu leasingu a úvěrů spotřebitelům - SOLUS. Společnost, u níž má klient dluh, samozřejmě musí být členem sdružení, jinak se tam dlužník nedostane. V databázi SOLUS jsou také lidé, kteří mají potíže s placením telefonním společnostem, energií či zboží ve velkoobchodech.
SOLUS provozuje hned dvě databáze, kterými jsou Registr fyzických osob, což je negativní databáze lidí, kteří mají problém se splácením, a Pozitivní registr, což je už podle názvu databáze klientů, kteří platí bez sebemenších potíží. Do negativní databáze se dostanete poměrně snadno, stačí nezaplatit fakturu ve výši sto korun a už tam jste. Většinou se do Registru fyzických osob provádí záznam v případě neuhrazení tří po sobě jdoucích splátek. Z registru SOLUS se informace mažou po třech letech od uhrazení dlužné částky. Nejjednodušší prevencí, jak se do databáze dlužníků nedostat, je samozřejmě placení všeho včas.
