28.12. 2013 • Jen co slyšíme slovo „nemocenská“, vyvolá v nás tento pojem zpravidla prudké reakce. I když si každý rád občas odpočine od pracovního procesu, rozhodně je milejší tak učinit z důvodu požívání dovolené na zotavenou, nikoli ve stavu fyzické nemoci a s prvními třemi dny bez nároku na mzdu. Tento článek si klade za cíl pojednat o finanční stránce nemocenské. Je to tak hrozné? Kolik dostaneme? Jak dlouho můžeme na nemocenské být? Co všechno pro nás tento stav znamená? Pojďme na to hezky popořadě. Začněme definicí, co se vlastně tou „nemocenskou“ rozumí. Podotýkám, že objektem článku je pouze nemocenská v klasické podobě – v případě náhlého onemocnění pracovníka. Stranou ponechávám ošetřovné, peněžitou pomoc v mateřství a podobně.
Co je to nemocenská
Nemocenská je vlastně špatně skloněným gramatickým tvarem. Český jazyk pojem vzal a v lidové formě si ho na „nemocenskou“ zkrátka předělal - ve femininním tvaru. Správně je však název „nemocenské“, tedy neutrum.
Nárok na nemocenské u zaměstnance
Nárok na nemocenské u zaměstnance vzniká přesně 22. kalendářní den, kdy trvá jeho dočasná pracovní neschopnost konstatovaná osobním ošetřujícím lékařem. Nárok na nemocenské trvá až do konce dočasně stanovené pracovní neschopnosti. Tato mez má však horní limit, kterým je maximálně 380 kalendářních dní od vzniku dočasné pracovní neschopnosti.
Po dobu prvních 21 kalendářních dní od vzniku dočasné pracovní neschopnosti je takovému zaměstnanci povinen vyplácet mzdu jeho právoplatný zaměstnavatel – samozřejmě je-li nemocná osoba v pracovním svazku a odvádí-li se za ni zdravotní pojištění. Zaměstnavatel však tuto částku vyplácí až od čtvrtého dne od započetí stavu dočasné pracovní neschopnosti. Nemocenské je pak tím, co v případě stále nemocného pacienta následuje po 21 dnech. Všechny finanční náhrady ve formě dávek nemocenského pojištění platí okresní správa sociálního zabezpečení. Vyplácí je stát, a to ze zdrojů nabytých z příjmů z pojistného.
Výpočet nemocenské
Nyní se můžeme pomalu přesunout k výpočtům takového nemocenského. Vyměřování funguje na klasickém výpočetním vzorci. Dávka nemocenské se stanovuje výpočtem z denního vyměřovacího základu. Ten je možno zjistit v podstatě jednoduchým způsobem: započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období se vydělí množstvím započitatelných kalendářních dní spadajících do tohoto rozhodného období. Tímto postupem vznikne denní výměr, který ale následně prochází třemi možnými způsoby redukcí.
Tyto tři možné redukční hranice vyhlašuje vždy na začátku kalendářního roku Ministerstvo práce a sociálních věcí a to v podobě Sdělení ve Sbírce zákonů. Letos činí výše první hranice redukčního výměru 863 Kč. Druhý stupeň je charakterizován částkou 1 295 Kč a nakonec třetí hranice představuje celých 2 589 Kč.
Redukce dávky se následně provádí takovým postupem, že se započítá do první redukční hranice 90% denního vyměřovacího základu. Z části denního vyměřovacího základu mezi první a druhou redukční hranicí se započítává pouze 60%. A nakonec z části vyměřovacího základu, který spadá mezi druhou a třetí redukční hranici, se do nemocenské započítává 30%. Je-li denní vyměřovací výměr ještě vyšší, než jaký udává třetí hranice, již se k ní procentuálně nepřihlíží.
Dávky nemocenského pojištění, které je vypláceno od 22. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti, činí rovných 60 % denního vyměřovacího základu.
Dávku však zaměstnanec nedostane jen tak, nýbrž je nutné, aby svému zaměstnavateli doručil žádost o vyplacení dávky. Tuto žádost ve většině případů poskytuje obvodní či specializovaný lékař. Zaměstnavatel poté žádost opatří všemi formuláři a podklady, které jsou nezbytné pro přesné stanovení oprávněného nároku na nemocenskou dávku. Tuto složku zaměstnavatel následně odešle místní okresní správě sociálního zabezpečení, která má nemocenské pojištění zaměstnanců na starosti. Důležitou součástí takové odeslané zprávy je i zákonně stanovený tiskopis, který vydává Česká správa sociálního zabezpečení. Jde o přílohu, která je volně k nalezení a ke stažení i na internetu. Posláním takového formuláře je to, že zaměstnavatel v něm může uvést započitatelné příjmy pracovníka v rozhodném období plus výši nezapočitatelných dní v témže časovém úseku. Na základě těchto údajů pak může příslušný úřad dopočítat, na jak velkou výši dávky má daný nemocný zaměstnanec nárok.
Toto je ve stručnosti vše, co byste měli o nemocenském určitě vědět. Pokud již máte s jeho vyplácením nějaké zkušenosti, pak vám tento článek posloužil jako stručný souhrn všeho nejdůležitějšího. Pokud vás taková událost teprve čeká, nechť jsou vám nové informace k užitku! Ale hlavně přeji, abyste moc často pojem „nemocenská“ řešit vůbec nemuseli...
