22.11. 2019 • Britský časopis Economist vydal článek, kde varoval, že v zemích střední Evropy patrně končí zlatá doba hospodářského růstu. Mimo jiné bylo uvedeno, že zemí Vyšehradské čtyřky se možná německá recese dotkne tvrději než ostatních.
Od světové hospodářské krize v roce 2008 uběhlo něco málo přes 10 let. V současné době z Německa slyšíme řadu novinek věštících další krizi, která by se vzhledem úzkému provázání s Českou ekonomikou mohla dotknout i nás.
Jak se celá situace skutečně má?
Proč by se německá krize měla dotknout tak výrazně i Česka?
Economist uvedl, že Německo je pro země Vyšehradské čtyřky největší obchodní partner a druhým největším investorem. Kupříkladu Audi v maďarském Györu zvládne vytvořit 9 procent z celého maďarského vývozu.
O této provázanosti se občas mluví jako o tzv. teorému lokomotivy. Tím je označován fakt, že jedna silná ekonomika díky svým obchodním vazbám dokáže strhnout dolů i jiné státy. Obdobně to pak funguje i u hospodářského růstu.
Nejen proto je pro Čechy důležité sledovat dění v Německu.
Tip: Podívejte se, jaký je vývoj inflace v Eurozóně a jak je na tom Česká republika.
Jak vypadá současná situace v Německu?
Nejnovější dostupné analýzy ukazují, že jejich ekonomika sice stagnuje, ale zatím je přehnané mluvit o nějaké krizi.
Konkrétně v září se průmyslová výroba v Německu snížila o 0,6 %. Ve 2. čtvrtletí klesl HDP Německa o 0,1 % a je patrné, že bude klesat i ve 3. kvartálu.
Můžeme proto hovořit o tom, že nastala technická recese. Za „pravou“ recesi se ale považuje až hospodářský pokles o délce čtyř a více kvartálů za sebou.
Je tedy možné, že se Německo dostane i do recese, ale zatím to není žádný ohromný propad, kterého bychom se museli děsit. Zde si můžete přečíst více o hospodářské situaci v Německu.
Prozatím drží jejich hospodářství nahoře sektor služeb a stavební sektor. Na druhou stranu oproti nemovitostní krizi v roce 2008 neroste nezaměstnanost.
Co způsobuje současný pokles?
Většina analytiků se shoduje na tom, že příčinou zpomalení je brexit a také americko-čínská obchodní válka.
Z diskutovaných dovozních cel mají němečtí výrobci nemalé obavy. Trump totiž mimo jiné hrozil i zavedení cla na import německých automobilů i náhradních dílů.
Jaký bude budoucí vývoj?
Na rok 2020 očekává Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK) růst vývozu o 0,3 %. To je poměrně málo oproti běžnému růstu o více jak 5 %, jak uvádí agentura DPA.
Výbor ekonomických poradců německé vlády v současném poklesu nevidí žádnou hlubokou recesi. Spíše se předpokládá, že se jedná jen o kratší období útlumu.
Česká ekonomika se rovněž malinko zadrhává. Současná výroba se zvýšila jen o půl procenta (tj. nejméně od roku 2013). Hlavní příčinou je podle Davida Marka (analytik společnosti Deloitte) zhoršení ekonomické situace ve světě a zejména pak v Německu.
Jaká protikrizová opatření se v Německu osvědčila a která z nich se aplikují i dnes?
V krizi z roku 2008 vláda půjčila druhé největší německé bance Commerzbank 18 miliard eur a v rámci pomoci v ní převzala čtvrtinový podíl. V říjnu 2008 činil stabilizační vládní fond pro německé banky, pojišťovny a penzijní fondy cca 500 miliard eur.
Tehdejší výrobu automobilek Merkelová podpořila tzv. šrotovným. Vlastníkům automobilů nabídla výhodný nákup nových vozů, pokud se zbavili starého, k životnímu prostředí méně šetrného auta.
Vláda zvýhodnila firmy, které nepropustily zaměstnance, ale zavedly takzvaný kurzarbeit, tedy zkrácenou pracovní dobu. To je praxe i v současné době.
Je to jednoduché – firma zkrátí úvazek zaměstnanců (čímž také sníží produkci), ale zbývající část mzdy doplatí stát.
Patrně situace není tak zlá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Podle DIHK ani krize zatím nenastane. Za rok nebo za půl roku může být však situace úplně jiná.
