Osobním bankrotem se rozumí ta životní situace, kdy již není osoba schopná splácet svoje dluhy a kdy osobní bankrot vyhlásí. Osobní bankrot pak znamená, že takováto osoba je dle zákona oddlužena pomocí splátkového kalendáře. Má to však jisté podmínky. Dotyčný musí mít stálé zaměstnání a musí prokázat schopnost splatit minimálně 30% dlužné částky do časového limitu pěti let. Po tuto dobu pěti let je také nucen vystačit s měsíčním rozpočtem, který tvoří takzvané nezabavitelné minimum. Stručně řečeno: ten, kdo vyhlásil osobní bankrot je „odsouzen“ k tomu, aby vyžil s naprostým minimem, zatímco zbytek příjmu ze stálého zaměstnání řízeně putuje na splácení dluhů dle splátkového kalendáře.
Kdy je možné vyhlásit osobní bankrot
Veškeré právní úkony a vyhlášky týkající se osobního bankrotu pojednává a upravuje insolvenční zákon. Několik základních pouček bude vyloženo právě v tomto článku. Osobní bankrot totiž není samozřejmostí, nýbrž je potřeba, aby ten, kdo jej chce vyhlásit, splňoval několik podmínek.
Podmínky pro osobní bankrot
Bankrot se může týkat jenom těch, kteří mají dluhy u několika věřitelů. Minimálním počtem subjektů, u kterých má daná osoba úvěr, jsou dva (a více, samozřejmě). Zpoždění, které ve splácení svých dluhů máte, musí být větší než 30 kalendářních dní po jejich splatnosti. Mějte proto na paměti, že možnost vyhlásit osobní bankrot se nevztahuje na osobu, co má několik úvěrů, ale u totožného věřitele. Tato možnost se také nevztahuje na ty, kteří mají svůj úvěr krytý zástavou, což je například případ hypotečních úvěrů. V této situaci totiž banka, které je dluženo, může tuto zástavu prodat a ziskem z prodeje poplatit dlužnou částku dlužníka.
Dalším důležitým předpokladem vyhlášení osobního bankrotu je skutečnost, že dotyčný má vůli se s dluhy čestně vypořádat. Musíte mít uvěřitelný a reálný plán, jak se s dlužnými částkami vypořádat. Návrh na osobní bankrot putuje přes soud, který je institucí, kterou v tomto případě nelze obejít. S vyhlášením bankrotu musí být navíc seznámen dlužníkův manžel či manželka, kteří k němu musí vyslovit souhlas. Je to z toho důvodu, že finanční tíže následující po vyhlášení se dotkne obou partnerů, stejně jako potažmo celé rodinné jednotky. Spolu s vůlí splatit svoje dluhy je také nasnadě, aby vás dluhy dostaly takřka na pokraj osobního úpadku. Oddlužení tedy rozhodně není cesta, jak se zbavit nepříjemných dluhů, které vás pouze nebaví splácet.
Vyhlásit osobní bankrot lze skrze krajský soud dle příslušného místa bydliště. Návštěva krajského soudu je nevyhnutelná, nelze-li se s věřiteli dohodnout jinak (například na pozdržení splácení a podobně). Na krajském soudu dostanete prostor vysvětlit příčiny a důsledky vašeho osobního úpadku. Do návrhu na osobní bankrot také uvedete všechny věřitele a přesnou sumu dlužných částek. Tento návrh na to, aby vám krajský soud schválil cestu oddlužení prostřednictvím splátkového kalendáře, může podat pouze osoba dlužná. Nelze ji podat v zastoupení ani s plnou mocí.
Úkolem soudu je pak zhodnotit, zda jste v jeho očích poctivým dlužníkem. Předpokladem pro to je i fakt, že doložíte v pořádku všechny potřebné dokumenty (souhlas manžela či manželky, přehled příjmů, přehled majetku, výpis dluhů věřitelů...). Krajský soud poté vyhodnotí, zda k žádosti o osobní bankrot přihlédne či nikoli. Hlavním kritériem je skutečnost, zdali je reálné, že se vám dluh povede splatit – tedy je-li plán na oddlužení ve vašem případě reálný. Věřitelé, kterým dlužíte, musí mít záruku, že dostanou minimálně třicet procent své dlužné částky. Pakliže plán na oddlužení reálný je, krajský soud takovou žádost zpravidla podpoří souhlasem s osobním bankrotem.
Poté, co je žádosti vyhověno, svolá krajský soud společné setkání, radu všech věřitelů. Na této schůzi dojde k domluvení dalšího postupu, tedy jakým způsobem bude dlužník splácet své dluhy vůči nim. K tomuto způsobu se docílí hlasováním. Nyní je vše v jejich rukou. Dohoda může spočívat jak v tom, že budete muset prodat veškerý svůj hmotný majetek, stejně jako že budete pravidelnými měsíčními částkami po dobu pěti let postupně snižovat své zadlužení. Výsledek hlasování je pro orgán soudu i pro dlužníka zásadním.
V případě, že se schůze věřitelů rozhodne pro postupné splácení po dobu pěti let, pro dlužníka tato skutečnost znamená, že po celou dobu bude žít s dávkou životního minima. Všechny příjmy nad rámec životního minima musí odevzdávat věřitelům. Tato povinnost se týká také případů náhlých nabytí financí (například formou výhry, dědictví a podobně).
Na průběh a správné plnění splátkového kalendáře dohlíží insolvenční správce. Soud sám jej zvolí, a to z listiny správců ministerstva spravedlnosti. Dlužník si svého insolvenčního správce nikdy nemůže zvolit sám. Správcem může být jen vysokoškolsky vzdělaná osoba, která je trestně bezúhonná a která nejdéle do dvou let od „pasování“ do své funkce splní příslušné zkoušky nutné pro výkon podobné činnosti. Tato osoba navíc musí mít pojištěnou odpovědnost.
Po uplynutí pěti let,kdy jste postupovali přesně podle příkazů soudu, dlužné osobě soud zbytek dluhu promine. Tedy pouze v případě, že dotyčná osoba splatila 30% všech svých dluhů. Pokud se vám podaří splatit veškeré své dluhy dříve, končí doba oddlužování právě v tomto okamžiku.
Nyní jedna pozitivnější poznámka – pokud něco naruší hladký průběh splácení dluhů dle splátkového kalendáře, může soud povinnost splácet prominout. Musí se ale vždy jednat o případy, kdy narušení splátek nebylo zaviněno osobou dlužníka! Jedná se o takzvané „nezaviněné nesplácení“. Soud však musí přihlédnout k tomu, aby jednotliví věřitelé získali od dlužníka více, než by tomu bylo v případě vyhlášení konkurzu.
Přehled všech dlužníků a všechny informace o každém insolvenčním řízení jsou uveřejněny na internetových stránkách v „insolvenčním rejstříku“. Každý, kdo vyhlásil osobní bankrot, proto má za povinnost tyto stránky pravidelně sledovat. Právě skrze rejstřík se totiž doručuje osobám dlužným většina písemností včetně soudních rozhodnutí. Samozřejmě mnoho z toho dojde i klasickou cestou – tedy poštovně v obálce s pruhem, ale spoléhat na to nelze.
Tento článek vám vyložil vše, co se týká postupu při osobním bankrotu. Samozřejmě bych přála vám i všem ostatním, abychom něco takového nikdy nepotřebovali znát, ale bohužel je realita jiná. Na závěr si nedovolím výraznější apel na to, abyste „dvakrát měřili a jednou řezali“, než si na něco půjčíte. Zvlášť nyní, v době opět kousek před Vánoci. To je pro všechny doba nejkritičtější – zpracování masmédii usilujeme o to, abychom měli to, co ostatní, ale už nepřihlížíme k tomu, zda si to i my můžeme dovolit. Přeji proto chladnou rozvahu, pevnou vůli, rozum na správném místě a hlavně nepropadání beznaději, která vede jen k dalšímu a dalšímu zadlužování. A pokud se vás vyhlášení osobního bankrotu osobně týká, pak přeji silné nervy. Nebojte, je to těžké, ale je to na pět let. Pokud si představíte, kolik času po tomto „temném období“ prožijete již bez dluhů, vezměte tuto éru života jako nový začátek. Tak ať se daří!