Jak šetřit na výdajích za jídlo

K základním lidským potřebám patří samozřejmě příjem stravy. Bez jídla nevydržíme moc dlouho, vědci tvrdí, že sice až třicet, dokonce i čtyřicet dní, jenže to jsou maxima, která jsou založena na tom, že u člověka jsou i po tolika dnech zachovány základní životní funkce, tělo je však nehybné, dotyčný se nemůže postavit na nohy a běžně fungovat. Navíc po celou dobu takového výzkumu pokusný člověk nemusel nic vykonávat, takže spotřeba energie byla mizivá, ve srovnání s případy, kdy musí osoba běžně fungovat, chodit do práce, starat se o domácnost a mnohé jiné aktivity pravidelně vytvářet.

Hladovka není řešení

Není nutno spekulovat o tom, kolik tedy můžeme ušetřit za jídlo, když z celkových třiceti dnů v měsíci budeme jít jen každý druhý den. Za prvé je to velice nezdravé, protože si tak jedině poškodíme žaludek, a vůbec i další orgány, včetně střev, a pokud nám nebude vadit, že se na nás všichni okolo dívají, protože kručení žaludku je nepřehlušitelné a hlady již téměř šilháme, tak se musíme připravit na to, že v den, kdy můžeme jíst, se zdlábneme tolik, že to převrší oba hladovkové dny. Takže v konečném důsledku na jídle neušetříme nic a k tomu si ještě zaděláme na problémy se zažíváním, problematickou pletí, lámáním nehtů a vypadáváním vlasů.

Jak tedy ušetřit

Pokud není tedy našim cílem si nepravidelnou stravou poškodit nenávratně zdraví, ale nějakou tu korunu ušetřit, aniž by strádal náš žaludek, je vhodné se držet předem stanovených základních principů.

První krok

Úplně první, co je potřeba udělat, je si stanovit, kolik za jídlo měsíčně utrácíme. Zapisovat se všechny nákupy, skutečně jen počítat potraviny, také nezapomenout na útratu v restauraci, objednanou pizzu z rozvozu, a čokoládou tyčinku z automatu, která měla uklidnit naše nervy po dopolední schůzi oddělení, na které na nás bylo navršeno mnoho úkolů. Zapsat vše, co jsme spořádali a za co jsme také zaplatili. Když nás pozve nadřízený na oběd, protože naše oddělení vydělalo minulý měsíc výrazně mnoho peněz, takže by se o radost s námi potěšil, pak výdaj samozřejmě neplatíme, ale pokud naopak zveme kolegu na oběd my, pak je nutné tuto skutečnost poznamenat.

Za další – kde je prováděna útrata

Až se tak stane a měsíc uzavřeme, máme konečnou sumu útraty za stravu. Většinou to lidi překvapí a obvykle mají představu, že za jídlo platí asi polovinu, než ve skutečnosti. Dále je nutné rozdělit nákup potravin a útratu v restauraci či závodní jídelně. Jde o to, že pokud se běžně stravujeme v restauraci, stěží můžeme jejich ceny ovlivnit. Můžeme si tak maximálně objednat levnější jídlo, ale to je tak celé. Naopak s útratou z obchodu můžeme ještě něco udělat.

Útrata v restauraci

Je nutné, chodit každý den na oběd do hospody? Dnes se lidé začínají vracet k dříve oblíbenému „národnímu sportu“ a do práce si nosí vlastní jídlo. Důvodů je několik. Dříve nebylo moc možností, všechny podniky neměly závodní jídelnu, a ani peněz lidé tolik neměli, proto si brávali z domu vlastní jídlo. Bylo to běžné, zejména pak u dělníků, kteří pracují někde v terénu. Jídlo měli „po ruce“ a když byl hlad, najedli se.

Dnes je důvodem braní si vlastních pokrmů trochu jiný. Jednak nekvalitním zpracováním pokrmů v restauraci. Což není nic zvláštního, zvláště, pro ty, co sledují občas televizi a viděli oblíbenou „reality show“ z oboru restauračních zařízení, kdy známý šéfkuchař navštěvoval podniky a nestačil se divit, co jsou kuchaři schopni podávat na talíře. Často se vaří z mouky, vody a kořenících směsí, jež obsahují glutamáty a jiné, ne zrovna dobré pochoutky.

Dalším důvodem je to, že pokud přijdete do stravovny a máte chuť na něco z aktuálního menu, již nemusí být, takže jste nuceni si dát něco, co vlastně nechcete. Podobný obrázek situace není ničím obvyklým a snad každý, běžný člověk jej za život minimálně jednou poznal.

Třetím důvodem je to, že lidé se chtějí stravovat zdravěji, chtějí jíst to, co chtějí a ve chvíli, kdy mají hlad. Když si přinesete jídlo ve svých krabičkách, víte, co jíte. Můžete mít informaci o tom, kolik je v jídle soli, kolik koření a mnoho dalšího. Jídlo si zpracujete tak, jak jste zvyklí a navíc i ušetříte. Spočtěte si, že za běžné menu v restauraci zaplatíte plus, mínus osmdesát korun. Vámi vyrobená oběd, spolykal polovinu v průměru. Obáváte se toho, co budou říkat kolegové? Až po čase budete mít lepší pleť, skvělé vlasy a budete se cítit naprosto skvěle jak tělesně, tak duševně, začnou vám závidět. A vy budete mít ušetřeno asi osm set korun.

Jak ušetři při nákupu

Není vždy vhodné brát spoustu věcí, protože je výrobek aktuálně označen „akcí“. Ne vždy se vyplatí a pozor, někteří „chytráci“ tak schválně označují výrobky, aniž by byly se slevou. Při nákupu je nutné se držet toho, co potřebujeme. Takže doma si pilně a průběžně sestavujeme nákupní seznam, kde uvádíme to, co nám v domácnosti „došlo“ a toho se držíme. Také je dobré držet se nakupování tak zvaně „po cestě“, tedy v tom případě, kdy jdeme z práce domů a jdeme kolem prodejny, nebo nakupujeme v blízkosti bydliště. Jezdit kvůli zlevněnému zboží o dvě koruny přes celé město vlastním vozem, nejen že neušetříte nic, ale také s tím strávíte nějaký čas.

Lidé také mají tendenci skupovat řadu zboží v množstevních slevách a doma to poté ukládat. Někdy však skladovací prostory nejsou pro všechny potraviny vhodné, a tak se i běžně stává, že zplesniví, napadnou je potravinoví moli, červi a další. Takže zboží zakoupení v akci se nám výrazně prodraží, když zásoby musíme vyhodit.

Jak je na tom domácnost

Nejen skupovat vše možné za dobrou cenu a ve slevě, ale také zda to potřebuju a podívat se, jestli toho už doma nemám plno. Udělejte si seznam všech potravin, které doma máte a ideálně i přehled toho, kolik kdy a co spotřebováváte. Pokud máte například doma asi rok uskladněnou plechovku fazolí, je zbytečné kupovat další i v případě, že jsou ve slevě. Jak tím ušetříte, když utratíte i třeba „jen“ deset korun? Nijak – pouze utratíte, možná zanedbatelnou částku, ale doma vám bude ležet nyní nejen jedna, ale hned dvě takové plechovky. Také pozor na skladování sypkých směsí, jako je mouka, cukr či dokonce i koření. Potravinoví moli si v nich libují jak „prase v žitě“, takže teplo a uzavřený vzduch je pro ně jako dělané. Pokud nejste zrovna fanoušci do pečení a denně nepečete dorty, pak je zbytečné se haldou mouky a podobných směsí zásobit.

Také si doma vyhodnoťte, jestli to, co koupíte, se skutečně sní, nebo poslouží pouze odpadkovému koši. Není žádným překvapením, že ovoce a zelenina nemají dlouhou trvanlivost a po čase prostě shnijí, zplesniví a je nutné je vyhodit. Jen si představte, jak musíte pracovat, abyste koš plný vitamínů koupil, poté je přinesete domů, strávíte s tím čas a něco vás to stojí a nakonec vše postupně vyházíte do koše. Není to zbytečné?

Vytvořte si jídelníček na celý týden a podle toho si také uzpůsobte nákup. Tak nejen výrazně ušetříte peníze, ale i čas a místo na uskladnění.

A ještě malý trik – na nákup choďte nejen s nákupním seznamem, ale i najezení. Když má člověk hlad, kupuje snad vše, co vidí. A také je rozdíl, zda jdete pešky, nebo jedete autem. Při chůzi zvažujete, zda jste schopni celý nákup domů dopravit, takže kupujete jen to nutné, kdežto pokud jedete autem, takto otázka je pro vás nedůležitá.