Česká národní banka je základní bankou České republiky. Čím se vyznačuje, jaké činnosti zajišťuje a jaké místo má v bankovní soustavě? Odpovězme si alespoň na základní otázky související s Českou národní bankou.
O České národní bance
Česká národní banka (ČNB) představuje centrální banku České republiky. Každá země s tržní ekonomikou má centrální banku, která dohlíží na finanční trh země.
Centrální banky mohou mít různé vlastníky. To se liší dle konkrétní země. Obecně rozlišujeme soukromé, státní či smíšené centrální banky.
ČNB představuje první stupeň bankovní soustavy. Bankovní soustava ČR je dvoustupňová. Její druhý stupeň tvoří ostatní banky.
ČNB byla zřízená na základě Ústavy České republiky a svou činnosti provádí v souladu se zákonem o České národní bance.
Jde o právnickou osobu a sídlí v Praze. Má regionální zastoupení v Praze, Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích a v Hradci Králové. Je zároveň součástí Evropského systému centrálních bank.
ČNB nese odpovědnost za množství peněz v oběhu, za komerční banky, za funkci banky vlády a za celou měnovou politiku. Ovlivňuje, zda bude měnová politika expanzivní nebo restriktivní.
Bankovní rada České národní banky
Bankovní rada je nejvyšším řídícím orgánem ČNB. Má sedm členů - guvernéra, dva viceguvernéry a čtyři další členy bankovní rady. Členové bankovní rady jsou voleni prezidentem a funkční období je šest let. Mohou být zvoleni jen dvakrát.
Hlavními činnostmi bankovní rady je schvalování rozpočtu ČNB, stanovení zásady činnosti a obchodů ČNB, stanovení organizačního uspořádání a působnosti organizačních jednotek ČNB, stanovení dluhu banky (+ jeho výše a použití), stanovení rozsahu úvěrů státního rozpočtu a také uděluje souhlas k podnikatelské činnosti zaměstnanců ČNB.
Guvernér jedná jménem ČNB. Je oprávněný účastnit se hlasování poradní schůze vlády. Jeho povinností je předkládat Poslanecké sněmovně zprávu o měnovém vývoji, a to minimálně dvakrát do roka.
Stručná historie české národní banky
Historie ČNB začíná roku 1926, kdy vznikla Národní banka československá. K jejímu vzniku směřovalo od roku 1919, kdy se rozpadlo Rakousko-Uhersko a Československo potřebovalo svůj vlastní bankovní a měnový systém.
Roku 1939 vzniklá Národní banka pro Čechy a Moravu a roku 1945 Národní banka Československá, která byla roku 1950 přejmenovaná na Státní banku Československa. Česká Národní banka vznikla roku 1. 1. 1993.
Nástroje České národní banky
Centrální banka má nástroje, které jí umožňují ovlivňovat finanční trh. Těmito nástroji jsou:
Přímé nástroje monetární politiky
Do přímých nástrojů monetární politiky patří především pravidla likvidity (předepsaná struktura aktiv a pasiv), úvěrové kontingenty (úvěrové stropy), povinné vklady (např. účty finančních úřadů) a různé doporučení a výzvy ovlivňující poptávku po penězích.
Nepřímé nástroje monetární politiky
ČNB využívá ve větší míře nepřímé nástroje monetární politiky. Těmi hlavními jsou:
- operace na volném trhu: Jsou nejběžnějšími nástroji. Cílem ČNB je snižovat peněžní nabídku a usměrňovat úrokové sazby. Provádí se na základě rámových smluv o obchodování na finančním trhu. V rámci těchto operací se také prodávají a nakupují finanční aktiva.
- změny diskontních sazeb: Jde o základní sazbu v ekonomice. Jedná se o úrokovou míru, za kterou ČNB poskytuje úvěr obchodním bankám. Pokud se zvýší diskontní sazby, sníží se nabídka peněz v ekonomice. Sníží-li sazby, nabídka peněz se v ekonomice zvýší. Změnou diskontních sazeb může ČNB pomáhat finančním institucím, které mají finanční potíže.
- změny povinných rezerv: Banky musí držet určité procento vkladu jako rezervu, která je na účtech ČNB. Pokud se zvýší povinné rezervy, sníží se nabídka peněz v ekonomice.
Úkoly České národní banky
ČNB vykonává mnohé činnosti, které lze shrnout do šesti základních úkolů. Jsou jimi měnová politika, dohled nad finančním trhem, emise oběživa a peněžní oběh, divizní činnost, platební styk a zúčtování bank a banka státu.