17.11. 2013 • V roce 2013 se hodně začalo řešit, kolik peněz by si lidé měli z vlastní kapsy spořit, aby potom v důchodovém věku měli z čeho žít. Lidé samozřejmě už dříve hojně využívali doplňkového penzijního připojištění. Pomocí penzijního spoření se na stará kolena snaží zajistit téměř polovina české populace, tedy zhruba pět milionů lidí. Velká část české populace si myslí, že se o ně stát ve stáří postará, takže spoléhají na státní důchod z takzvaného prvního pilíře. K tomu si ještě spoří ve třetím pilíři, takže mají pocit, že už se na důchodový věk zajišťují dostatečně. Po dosažení důchodového věku však u mnoha z těchto lidí dojde k nespokojenosti.
Nízké vklady
Na problémy v dalších letech si lidé zadělávají sami, stačí se podívat na obyčejnou statistiku. Jedna pětina lidí, kteří si spoří za pomoci třetího pilíře, má natolik nízké úložky, že ani nedosáhne na státní podporu. To se týká lidí, kteří si každý měsíc do třetího pilíře uloží méně, řekněme kolem tří set korun, což v konečném důsledku za roku udělá lehce přes tři a půl tisíce. Pro příklad si uveďme, že osoba, která si každý měsíc ukládá pouhých dvě stě korun, což dělá 2 400 za jeden rok, po dobu třiceti roků a průměrný výnos transformovaného fondu, kde má finance uložena naprostá většina všech lidí, bude tři procenta p. a., pak si do důchodu našetří 116 036 korun. Částka je bez státního příspěvku a bez zahrnutí inflace.
Pokud by si člověk spořil desetinásobek, vypadala by výsledná suma naprosto jinak a s jedním miliónem na účtu už se dá důchod nějak zvládnout. Samozřejmě je nutné při pravidelném spoření nebo investování počítat s inflací a nejlépe investované prostředky postupem času zvyšovat. Ovšemže se dá namítnout, že většina lidí v současnosti nemá k dispozici dostatek volných finančních prostředků. Množství lidí si ovšem neustále šetří jenom minimální sumu, na níž se dá ještě získat státní podpora, a očekávají, že se díky tomu zajistí na důchodový věk. Ve výsledku však bývají lidé zaskočeni výslednou částkou, kterou mají na konci trvání penzijního připojištění k dispozici.
Navyšování průměrných vkladů
Postupem času se navyšují průměrné vklady. V poslední době se úložka zvýšila zhruba o dvě stě korun. To je dáno hlavně státním zásahem, konkrétně navýšením minimální cifry nutné pro nárok na státní podporu. Navýšení měsíčních příspěvků by se dalo souhrnně zařadit do tří typů. Prvním z nich je navýšení minimální sumy, od níž má účastník nárok na podporu od státu, tedy na tři sta korun. Druhým typem je navýšení z měsíčního vkladu z pěti set korun na dvojnásobek s ohledem na to, že člověk plánuje maximálně využít státní příspěvek.
Posledním typem je navýšení vkladu na dva tisíce korun, aby se dal využít nejen státní příspěvek, ale také aby byla maximálně využita daňová úleva. Zvýšení investované částky by ovšem nemělo záviset na výšce státní podpory, ale na skutečné potřebě peněz v důchodovém věku. Lidé by si proto měli raději spořit vyšší částky. Pokud už se člověk rozhodne o navýšení státního příspěvku, měl by si uvědomit, že ten se nedá vyplácet zpětně. Ministerstvo financí státní příspěvky připisuje čtvrtletně. Při navyšování měsíční úložky se to musí nahlásit penzijní společnosti.
